|
|
Práva a povinnosti rodičů a dětí (s důrazem na vybrané problémy vzniku vztahu rodičů a dětí)
Málková, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Rodina je pojem, který existoval, existuje a bude existovat v každé době, v každé společnosti, v každé kultuře. O stálosti vztahů v rodině však nemůžeme hovořit. Vyvíjely se vztahy mezi muži a ženami i mezi rodiči a dětmi. Došlo k zrovnoprávnění mužů a žen. Z dětí, které byly objekty moci otcovské, se staly jedinci, kteří mají svá práva a požívají ochrany. Ústředním tématem mé diplomové práce je právní úprava práv a povinností rodičů a dětí a určení rodičovství. Tyto dvě relativně samostatné části práce se prolínají a jsou spolu spjaty. Bez narození dítěte a určení rodičovství by nemohly vzniknout jednotlivá práva a povinnosti. V první kapitole své práce se zaměřuji na právní úpravu vztahů mezi rodiči a dětmi obecně. V historickém kontextu zmiňuji proměnlivost vztahů v průběhu tisíciletí. Roztříďuji jednotlivá práva a povinnosti podle zákona o rodině (zákon č. 94/1963 Sb.) a občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.). Obě tyto právní úpravy oddělují institut rodičovské (z)odpovědnosti od dalších práv a povinnosti, ať už jde např. o určení jména dítěti či o vyživovací povinnost. Na ty se zaměřuji samostatně ve druhé a třetí kapitole. Druhá část mé diplomové práce je věnována určení rodičovství. Určení mateřství bylo donedávna, i díky zásadě mater semper certa est, vždy jasné, ale díky pokrokům v medicíně,...
|
|
|
Kompatibilita názorů na rodičovství v párech
Hurychová, Alice ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Šprincová, Veronika (oponent)
Cílem této práce je porovnání názorů na rodičovství partnerů (z genderové perspektivy) v rodinách vychovávajících děti. Změny v postavení žen ve společnosti, významnější finanční přínos do rodinného rozpočtu a tím i ekonomické zázemí mají vliv na utváření názorů na celkové uspořádání rodinných činností, což se promítá i do samotného rozdělení rodičovských rolí a s tím spojených zodpovědností. Ačkoliv se práce zaměřuje především na názory a představy o rodičovství, neopomenula jsem věnovat určitý prostor i jejich skutečné rodinné praxi. Vzájemné působení lidí, kteří spolu sdílejí jednu domácnost a vychovávají děti, může zapříčinit určité zaslepení, které postupně vytváří pocit určitého názorového souladu. Rodiče se mohou někdy mylně domnívat, že jejich názory na rodičovství jsou sdíleny i druhou stranou. Do výzkumu jsem zahrnula deset rodičovských párů vychovávajících dvě a více dětí. Pro zvolenou metodu polostrukturovaných rozhovorů jsem vybrala respondenty/tky ze svého blízkého okolí. Výběr byl zcela záměrný, neboť s mnohými z nich se znám delší dobu, měla jsem tedy možnost sledovat některé jejich výchovné postupy či projevy chování, a zajímalo mě, zda jejich názory korespondují s jejich jednáním. Důležitý aspektem při zkoumání názorových shod či rozdílů je prostředí jednotlivých respondentů/tek,...
|
|
|
Určování rodičovství
Hrušáková, Alexandra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Určování rodičovství - Alexandra Hrušáková Abstract Tématem této práce je Určování rodičovství. V této práci na tuto problematiku nahlížím jednak prostřednictvím české úpravy obsažené v zákoně o rodině, na druhé straně nabízím i srovnání s úpravou v jiných státech. Tato práce se dělí na dva zásadní úseky, kterými jsou určování mateřství a určování otcovství, jak to plyne z biologických rozdílů, které mezi ženami a muži jsou. Dále je tato práce dělena do deseti kapitol, které se konkrétně zaměřují na jednotlivé úseky a jednotlivá témata. Úvodní kapitola nastiňuje význam zásadních pojmů a vymezuje subjekty vztahu, tedy dítě a rodiče, včetně práv a povinností, které těmto subjektům vznikají. Navazující kapitola pojednává o obsahu práva znát svůj genetický původ, jeho prameny a významem. Tato kapitola je velmi podstatnou součástí celé práce, neboť právo znát svůj genetický původ je spojnicí celého tématu určování rodičovství. Konečně třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány otcovství, tedy právní úpravě určování a popření. Jde o velmi závažné instituty z hlediska statusu dítěte. Otcovství je určováno na základě tří právních domněnek. Popírání otcovství slouží k tomu, aby otec zapsaný v matrice mohl být z tohoto dokumentu vymazán. Je to prostředek ochrany muže, který se domnívá, že není otcem konkrétního dítěte....
|
|
|
Rodičovství jako právní problém
Hanuš, Daniel ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je obsahově vymezit jednotlivé aspekty rodičovství tak, jak jsou aktuálně vnímány a upraveny v právním řádu České republiky. Téma je v práci reflektováno s ohledem na jeho historický právní vývoj včetně reflexe současné české právní úpravy. Zmiňována je také právní úprava z hlediska mezinárodního práva. Ta mnohdy představuje směr právní úpravy české. Hlavní myšlenkou tuzemské právní úpravy rodičovství je zájem dítěte a ochrana jeho základních lidských práv. Dítě je vnímáno jako specifický subjekt právních norem se všemi svými zvláštnostmi a zvýšenou potřebou právní ochrany a s ohledem na jeho postavení ve společnosti. Pro současnou společnost, která je pedocentrická, tedy na dítě zaměřená, jsou otázky spojené s právy dítěte a jeho statusovým postavením významné a je na místě řešit je ve vztahu k dítěti co možná nejpodrobněji a nejdůsledněji. Úvodní část práce je věnována historicko-právním aspektům, které jsou spojeny s problematikou rodičovství. Jsou diskutovány základní pojmy, jako je dítě, rodičovství a rodina. Základní obsahy a významy těchto pojmů jsou nazírány s ohledem na jejich interdisciplinární přesah. Jádrem práce, kterému je věnováno nejvíce pozornosti, je problematika mateřství. Tato problematika, která je často nesprávně vnímána jako jasná a jednotná, je těžištěm...
|
|
|
Otcové na rodičovské dovolené v České republice
Čechová, Pavla ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na situaci otců na rodičovské dovolené v České republice. Jejím výzkumným cílem je zjistit, jak otcové rodičovskou dovolenou prožívají, v čem vidí pozitiva a negativa, a jak tuto zkušenost hodnotí. Teoretická část popisuje zákonnou úpravu rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, dále objasňuje koncepty jako je femininita, maskulinita, mateřství a otcovství. Pojednávám dále o genderových stereotypech a situaci na trhu práce, která rozhodnutí o nástupu na rodičovskou dovolenou ovlivňují. Následně formuluji argumenty pro větší zapojení otců do péče o děti. Empirická část práce je zaměřena na kvalitativní výzkum. Výzkum byl uskutečněn formou rozhovorů s celkem 10 otci na rodičovské dovolené a analyzován prostřednictvím kódování. V analýze dávám získaná data do souvislosti s teoretickými východisky popsanými v první části práce. Naznačuji rovněž směr dalších možných výzkumů, mezi které by mohl patřit i výzkum zaměřený na oba rodiče.
|
|
|
Příprava mikrosatelitových markerů pro studium koroptve polní (Perdix perdix)
Vaněčková, Dominika ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Burri, Marta (oponent)
Cílem mé práce byla konstrukce setu mikrosatelitových markerů pro koroptev polní (Perdix perdix). Podařilo se mi vyizolovat sedm nových mikrosatelitů specifických pro tento druh a další lokusy jsem pak převzala od blízce příbuzných druhů ze třídy hrabavých (Galliformes). Celkově jsem tak získala set 18ti lokusů, který jsem následně použila k otestování charakteristik populační struktury tří studovaných populací koroptví ze Stodůlek, Písecka a Milešína. Analýza ukázala jasnou strukturovanost populací a překvapivě malé (menší než 100) efektivní populační velikosti. Vybraných sedm mikrosatelitových lokusů jsem pak použila k provedení analýzy paternity u vybraného vzorku hnízd. V některých hnízdech se mi skutečně podařilo nalézt důkaz o existenci mimopárové paternity u tohoto domněle monogamního kura. Na závěr jsem na základě sekvenace kontrolní oblasti mitochondriální DNA několika vzorků z každé z populací dospěla k názoru, že studované populace koroptví náleží k západní linii mitochondriální DNA.
|
|
|
The theme of Hamlet in Joyce's Ulysses: The reflections of Stephen Dedalus's aesthetic theory in his later theory of Hamlet and the specific implications that arise from it
Brymová, Petra ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Práce pojednává o teorii Hamleta vytvořené Štěpánem Dedalem, ústřední postavou Odyssea, a o jejím protikladu v podobě Joycovy teorie, kterou si lze představit jako přetvořenou Štěpánovu teorii promítnutou do vyprávění Odyssea. První kapitola se zabývá původem teorie Hamleta; zaměřuje se na Štěpánovy estetické názory s důrazem na termíny, které Štěpán používá a poukazuje na to, jak se Štěpán odchyluje od modelů, ze kterých vychází. Základní myšlenkou Štěpánovy estetické teorie se ukáže být nezbytnost přítomnosti "reálného života" pro uměleckou tvorbu. Většina termínů, které Štěpán používá, se této problematiky týká; výjimkou je jeho vize "odosobnělého umělce", která je pravým opakem kontaktu s realitou. Ve skutečnosti je ale tento paradox vodítkem ke smíření dvou protichůdných tendencí, což se zdá být podstatou umělecké tvorby. Kapitola rovněž upomíná na to, jak Joyce ironicky nahlíží na Štěpánovy názory. Štěpán se distancuje od křesťanství, ale pracuje s náboženskými paralelami a paradoxně mu tak vzdává hold. Ironie vychází najevo také ohledně vztahu umělce k jeho dílu; Joycova "nová" teorie Hamleta má blíže k Tomáši Akvinskému než původní Štěpánova. Obdobně se Joyce staví ke Štěpánovi a jeho analogii mezi literárním dílem a skutečným světem: vyprávění Odyssea předvídá samo sebe, přesně podle...
|
|
|
Postoje k otcovství u adolescentů umístěných v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy
Prokopová, Johana ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Pernicová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce představ o rodině u adolescentů, kteří jsou umístěni v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Pro účely práce byla vybrána cílová skupina dospívajících mužů ve věku 15-17 let, kteří jsou umístěni v diagnostickém ústavu pro mládež. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké postoje k otcovství tito vybraní adolescenti zaujímají. Teoretická část práce se zaměřuje na vybrané charakteristiky období adolescence, dále pak na rodičovství, specifika prostředí diagnostického ústavu a dětí či mladistvých, kteří jsou do tohoto zařízení umisťováni. Dále se věnuje popisu postojů a možnostem, jak je zjišťovat. Empirická část práce představuje kvalitativní výzkum, který byl v rámci práce uskutečněn. Jako metoda sběru dat byl v této práci zvolen polostrukturovaný rozhovor, data byla následně přepsána a zpracována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výsledky práce představují vypracovanou typologii ideálních rolí, které by měla postava otce dle dotazovaných splňovat. Vybraní adolescenti ve svých představách většinově pracují s tradičním pojetím rodiny a rozdělením rodičovských rolí. Otcovství pro ně v současné chvíli představuje převážně zodpovědnost, kterou by měl otec za celou rodinu převzít, a která je konfrontována s jejich aktuální nepřipraveností....
|
|
|
Stávání se otcem
Kabancová, Naďa ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na zkušenost mladých mužů s procesem stávání se otcem od období plánování těhotenství, nebo v případě neplánovaného rodičovství, od zjištění těhotenství partnerky, až po narození a následný vývoj dítěte do jeho 2 let věku. Práce si klade za cíl prozkoumat a porozumět tomu, jak u mladých otců, prvorodičů, probíhá proces zrodu otcovství a otcovské identity. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje přiblížení tématu otcovství z různých perspektiv. Zabývá se jeho proměnami v historii a současným vývojem otcovství, důležitostí role otce v rodině a v jednotlivých fázích procesu prerodičovského a raně rodičovského období. Praktická část prezentuje kvalitativní výzkum uskutečněný s mladými muži, kteří se stali poprvé otci. Výzkum byl založen na provedení a obsahové analýze sedmi polostrukturovaných rozhovorů s respondenty zmíněného vzorku. KLÍČOVÁ SLOVA Otcovství, stávání se otcem, otcovská role, otcovská identita, rodičovství
|
|
|
Cesta k otcovství
Škvařil, Václav ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zkušenost mužů s přechodem k otcovství v období těhotenství partnerky a prvních měsíců života dítěte. Cílem práce je prozkoumat jejich zkušenost s tímto obdobím a porozumět, jak je v procesu stávání se otcem utvářena otcovská identita. Teoretická část v úvodu pojednává o tématu generativity, jakožto předpokladu pro rodičovství a psychologických koncepcích zaměřených na proces stávání se otcem. Dále se zabývá problematikou stávání se otcem z hlediska různých časových období: příprava na rodičovství, období těhotenství, porod a první rok života dítěte. Následně je popsáno, k jakým biologickým a psychologickým změnám u mužů v procesu stávání se otcem dochází a jaké změny se objevují v partnerském vztahu. Praktická část představuje kvalitativní výzkum uskutečněný s muži, kteří se v nedávné době stali otci. Jejich zkušenost je zjišťována pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkum je realizovaný v rámci přístupu interpretativní fenomenologické analýzy. Analýzou rozhovorů se ukázalo, že významnými tématy, která vystupují v průběhu procesu stávání se otcem, jsou téma zodpovědnosti a závazku k dítěti, utváření otcovské identity, otcovství a mateřství, změny v partnerském vztahu a zvládání otcovské role. V praktické části je také popsána jedinečná zkušenost každého účastníka...
|
host ::
RSS.